Oldřich Válek je zakladatelem Sdružení badatelů v psychotronice a předním badatelem, navazujícím na práce českých badatelů jako byl např. Jan Kefer, Břetislav Kafka, František Kahuda a Zdeněk Rejdák (jehož byl externím spolupracovníkem)...

ÚVOD

Za hranicemi fyziky a psychologie existuje „cosi", co se nachází v přírodě a je i součás­tí člověka samotného. V lidské historii bylo toto „něco" popisováno ve filosofii, nábo­ženství, magii, okultismu apod. Po vzniku parapsychologie a metapsychologie přišla v 60. letech 20. století psychotronika, aby tento problém a postavení člověka v přírodě studovala novým přístupem. Základem tohoto přístupu byla informace a její vztah k energii a vědomí. V této knize rozpracováváme problematiku lidské psychiky a zavá­díme korektivní percepci jako základní vlastnost vědomí člověka, ze které vyplývá jeho smyslové a mimosmyslové vnímání. Problém je dále postaven do obecnější roviny vě­domé a mimovědomé interakce, která zapříčiňuje vznik psyčhotronických jevů.

Psychotronika představuje obor poznání, který je v určitém stádiu vývoje. Její vý­vojový stav lze označit pojmem protověda, tj. vědní disciplína, která je ve fázi vzniku. Úroveň poznatků psychotroniky totiž ještě není na takové odborné výši, aby se z mno­žiny jejího poznání dalo uvažovat o nové vědě. Psychotronika vychází z předpokladu existence interakce organismu a vědomí člověka se světem, kterou doprovází tzv. psy- chotronické (paranormální, anomální) jevy. Jevy telepatie a telegnoze jsou informač­ního charakteru a vychází z přirozeného vnímání, které má však kořeny v iracionální oblasti lidské psychiky.

Problematika humanistické psychotroniky úzce souvisí s vlastnostmi lidské psy­chiky, možnostmi představivosti a uvědomění. V této studii je rozpracován model šir­šího pojetí lidské psychiky ve vztahu k psychickým funkcím, magickému myšlení, dalším mechanismům vnímání a tzv. korektivní percepci. Historický pojem tzv. mimosmyslového vnímání se dnes ukazuje jako nevhodně zvolený, proto lze dnes hovořit spíše o mimovědomém vnímání a mimovědomých interakcích. Toto nové pojetí vy­chází ze současných poznatků a současných směrů psychologie a kognitivní vědy. V této studii však vycházíme především z badatelských prací B. Kafky v experimentální psychologii, C.G. Junga v hlubinné psychologii, S. Freuda v psychoanalýze a S. Grofa v transpersonální psychologii.

Humanistická psychotronika vychází z podstaty psychologické subjektivity vnímá­ní mikrokosmu a makrokosmu člověka a psychologické objektivity možností interpre­tace vidění světa lidskou psychikou a vědomím. Centrem humanistické psychotroniky se stává člověk a jeho duševní, potažmo duchovní schopnosti. Úzce to souvisí z tzv. magickým viděním světa, které v současných společenských podmínkách „racionali­zace" a „technizace“ poznání ztrácí svůj původní smysl.